Kde se vidíte za deset let?“

Na pracovním pohovoru naprosté klišé. V roli lídra naprostá nezbytnost.

Je to přitom pořád ta stejná otázka.

Jen s jiným záměrem a hlavně úplně jinou odpovědností.

Když se na ni zeptá HR, většinou slyšíte, co chtějí slyšet:

„Ve vaší firmě. V pozic kde můžu růst. V silném týmu.“

Ano, logická odpověď. Ale většinou naučená, bezpečná.

Málo kdo tehdy doopravdy ví.

Když si tu otázku položí lídr, nemyslí přitom na sebe.

Nemyslí na vlastní titul, ani na to, kde on bude.

Myslí na to, jak bude vypadat firma.

Jaký bude mít smysl. Pro koho tu bude.

Co po ní zůstane. Kdo v ní bude chtít pracovat.

Možná v té firmě za deset let ani nebude.

Ale přesto ji pomáhá formovat už dnes.

To je na vizi to nejtěžší a nejkrásnější zároveň.

Budujete něco, co bude přesahovat vás samotné.

Ne pro ego. Ale proto, že věříte v lidi a jejich potenciál.

A protože víte, že směr je důležitější než kontrola.